„Měřítkem úspěchu je pro mne osobní pocit štěstí a naplnění.“
„Chci být součástí školy, která po vzoru nemála škol po celém světě nabízí dětem prostředí, ve kterém se mohou věnovat tomu, co jim dává smysl.“
„Generaci našich dětí čeká dynamická budoucnost, ve které bude celoživotní touha po vědění velkým benefitem.“
„Sebeřízené vzdělávání a svobodné demokratické školy mi dávají pro dnešní dobu největší
smysl. Především to, že děti přebírají samy brzy zodpovědnost za svůj život a své vzdělávání.“
„Ze všeho nejvíc si v tuto etapu svého života přeji rozdělit se o to, co znám, pozorovat, pomáhat dětem v tom, aby je učení bavilo, aby jejich štěstí pro ně nepřestalo být důležité, aby měly možnost si rozhodovat samy o sobě, aby času, který jim byl dán pro život na tomhle světě, užívaly v lásce a radosti.“
„Moc se mi líbí takový jednoduchý motto pro žití a bytí s dětmi a
to „Žij hezky a děti se přidají.“ A tak chci žít hezky, aby se
děti mohly ke mně přidat a čerpat ode mě.“
„Když jsem byla dítě, dodnes si pamatuji, jak jsem si v různých situacích říkala, až budu velká, budu se k dětem chovat jinak, budu víc vnímavá, budu se jich ptát na to, co opravdu chtějí, budu si s nima hrát a blbnout co nejčastěji.“
Má cesta k unschoolingu byla relativně složitá a její dlouhá verze by byla opravdu dlouhá, i když asi ne nudná.
„Když chce člověk vykonávat jakoukoliv činnost, měl by ji dělat s radostí a ne z donucení nebo že by se to prostě mělo dělat.“
Možnosti našeho vzájemného učení mne nepřestávají překvapovat. Každý den se setkám s něčím novým.Občas s velmi hlubokým „aha momentem“ – díky komunitě – vztahům s mladšími i staršími.
„Sebeřízené vzdělávání
pro mě znamená hlavně svobodu, zábavu a zodpovědnost za vlastní
život. Jsem velmi vděčná, že toto můžeme společně v Sudbury
komunitě vytvářet.“
„Žitím v respektující, demokratické komunitě vyrůstáme v
empatického, demokraticky smýšlejícího dospělého, svobodnou a
plně vědomou bytost zodpovědnou za svůj život. V tom vidím smysl
naší Sudbury školy a jsem rád, že toho mohu být součástí.“
Protože z vlastní zkušenosti vím, že je člověk úspěšný v tom, co ho baví a pro co se rozhodne on sám, přijde mi velmi důležité dát dětem svobodný prostor. Třeba i proto, aby v patnácti nebyly ztracené a věděly, kam chtějí (nebo nechtějí) směřovat své další kroky.
