Když jsem se v patnácti rozhodovala, co dál dělat, pekařina pro mě nebyla jasná volba. A protože ani nic jiného, dala jsem na rady ostatních a přihlásila se na Střední pedagogickou školu v Litomyšli. Studovala jsem obor zaměřený na hudební výchovu, která mi byla blízká, zároveň jsem pronikla do základů psychologie a pedagogiky, které mě lákaly. Díky externí praxi jsem měla možnost poznat prostředí mateřské školky, dětského domova, školní družiny a středoškolského internátu. Zjistila jsem, že mně práce s dětmi baví, a proto jsem své další kroky směřovala na Pedagogickou fakultu, kde jsem si přála prohloubit své znalosti a dovednosti v oblasti hudby a výtvarného umění.
Po třech letech na vysoké škole jsem se vydala do ciziny. A i přes “dobré” rady mé třídní paní učitelky ze ZŠ, abych se angličtině spíše vyhýbala, jsem v Anglii žila necelých 8 let. I tam jsem, mimo jiné, pokračovala v práci s dětmi a poznala nejen samu sebe, ale i fakt, že není potřeba školní lavice, abych se něco naučila.
Proto mé další kroky, po návratu do České Republiky, směřovaly do soukromé školy. Přesto, že její filozofie byla odlišná od škol státního systému, postupně jsem cítila víc a víc, že mi je bližší ještě svobodnější prostředí pro děti (a vlastně i pro mě samotnou).
Byla jsem, a jsem stále, nadšená z prostředí Liberecké Sudbury školy, kde mají všichni prostor pro rozvíjení své individuality a respektování vlastních potřeb.
Protože z vlastní zkušenosti vím, že je člověk úspěšný v tom, co ho baví a pro co se rozhodne on sám, přijde mi velmi důležité dát dětem svobodný prostor. Třeba i proto, aby v patnácti nebyly ztracené a věděly, kam chtějí (nebo nechtějí) směřovat své další kroky.
A já jsem moc vděčná, že v tom prostoru jsem s nimi a můžu jim nabídnout a nahlédnout do všeho, co umím a vím. Ať je to kreslení, malování, zpěv, hra na klarinet, klavír, české dudy, flétnu, základy hry na mandolínu, kontrabas nebo ukulele, přes tenis, volejbal, plavání nebo tanec, kterému jsem se věnovala závodně, až třeba po fotografování a spousty dalších činností, které jsou mým koníčkem.
Protože tenhle způsob učení mi dává smysl.